čtvrtek 27. srpna 2015

Práázdniny, prázdniny.. zůstaňte s námi!

Pomalu dvě třetiny nejdelších prázdnin jsou za námi a tak je možná vhodný čas na malé ohlédnutí zpět.


Prázdniny přišly jako blesk z nebe. Jste uprostřed jednoho z největších stresů a náporů vašeho života a najednou to všechno končí a prý máte volno.

 Mohli byste se totiž mylně domnívat, že když se někdo dostane na zuby a začnou mu prázniny je v jednom velkém sedmém nebi, ale fííha, ne tak docela - viz. níže.

Nevím, jak moc extrémní případ jsem byla já, ale každopádně po přijímačkách jsem byla totálně mimo. Upřímně řečeno, trvalo mi aspoň týden, než jsem vůbec zpozorovala, že už mám nějaké prázdniny (jestli se to tak dá vůbec nazvat).  Po roce setrvačného učení a dvou měsících, co se pomalu nehnete z domu, protože aspoň 10 hodin denně koukáte do učebnic, tomu všemu dáte korunu v podobě 14 denních přijímaček. Výsledkem je, že jste prostě tak trochu na sra***.



Ale nelekejte se. Mám pocit, že tak poslední týden už začínám být při plném vědomí a snad si i užívat. Možná ještě před 3 týdny se mi při pomyšlení na další studium a školu zvedal kufr, ale teď se na mou duši začínám pozvolna těšit!

Každopádně - cílem tohoto článku jsou dvě sdělení. Jednak bych ráda shrnula pocity člověka, který se po nekonečný námaze dostal na jednu z nejvysněnějších škol, a porovnala je s ostatními spolusebevrahy.   A pak bych chtěla zmínit pár zajímavůstek a informací (abychom nebyli furt tak negativní :))

Je to možná pro někoho nepochopitelné, ale po všech těch přijímačkách - přestože převážně úspěšných - přišla jedna velká, černá depka. Byla jsem skoro všude přijata - a zuby vyšly!! ale neměla jsem už sílu se radovat. Sice se mi ulevilo, že už to mám za sebou, ale se objevily pochyby a strach, který byly vyvolané neuvěřitelným vyčerpáním. Celý rok jsem se těšila, jak se budu hrozně radovat, až mě někam přijmou, ale euforie prostě nepřišla. Je na tom někdo z mých budoucích kolegů a kolegyň podobně?

Navíc, během školního roku jsem neměla vůbec sílu ani myšlenky si prázdniny nějak představit a naplánovat. 

Najednou jsem ale měla volno a s ním i neočekávaná panika. "Co vlastně budu dělat?"  Chtěla jsem nejdelší prázdniny svého dosavadního života využít co nejsmysluplněji. Užít si je plnými doušky, Aktivně relaxovat, něco zažít a vynahradit si ten rok, kdy jsem si toho opravu moc nedopřála. Takže jsem přes veškerou únavu začala zjišťovat a vyhledávat náplň a nakonec se mi vše povedlo nějak zařídit. Úplně easy to nebylo.

A ted´  mě ještě čeká celý měsíc! (jenž zústává až  na výjimky jeden velký otazník, ale NEVADÍ)

Každopádně, pokud chcete podobné situaci příští rok předejít, zde máte malý seznámek věcí a úkolů, které jsem si zadala já :) (který byste beze mně určitě nevymysleli!!)

  • Kamarádi a poznat nové
  • Dovolená s rodiči i bez :)
  • Navštívit babičky
  • Brigáda
  • Kurzy -jazykové, výtvarné, taneční, zažítkové, teambuildingové
  • Dobrovolničení - workcamp
  • Jazykové zájezdy
  • Sportovní zájezdy
  • Prostě se sbalit a odjet pryč
  • Číst, psát, kreslit, vzdělávat se, poslouchat muziku, chodit do divadla, na koncerty, fesťáky
  • www.kudyznudy.cz se občas hodí

Na konec bych ještě chtěla zmínit pár perliček na závěr:

Největším goalem těchto prázdnin bylo přestat se bavit o medicíně, přijímačkách a učení s každým. Nevěřili byste, jak je najednou těžké, najít s lidmi, se kterými se celý rok bavíte jen o skororádobymedických pikantnůstkách tipu oxidačního čísla uhlíku v karbidu křemíku a podobných hovadinkách (pardooon),  kloudnou společnou řeč.  

Goalem číslo dva bych označila "zapomeň, co sis celý rok hustila do hlavy". A challenge je úspěšně zdolaná! Ano, včera jsem měla problém vzpomenout si, co je to vlastně benzen!  Jestli nad smyslem poslední věty pochybujete, zkuste si jenom představit, že máte v hlavě doslova celou látku ze 3 předmětů a asi miliardu chytáků z modelovek a třeba pochopíte. Jo, na pravou medicínu asi ještě budu muset dost trénovat.

 O popřijímačkových symptomech ale někdy jindy nebo radši nikdy. :) 

Nicméně těm, kteří jsou ještě ve vězení v podobě gymplu, tak přeji, abyste si poslední dny prázdnin užili na maximum a zbytku vysokoškoláků přeji smysluplnou a krásnými věcmi naplněnou naší poslední třetinku! Žijte jak jen můžete! 

Btw. v pondělí nás čeká seznamovák, tak se můžete těšit na report! :)

10 komentářů:

  1. S poprijímačkovou depkou sa stotožňujem, dva týždne som len apaticky ležala a spala a bolo mi nanič:) Nemohla som pochopiť že to konečne všetko skončilo. Aj prestať baviť sa o medicíne je ťažké. :D
    Celkovo článok ušitý faaakt na mieru, veľmi pekný:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to je super, že v tom nejsem sama. Doufám, že jsem nejsem moc pesimistická.. Lidi, stojí to za to!! :)
      Díky moc za zpětnou vazbu!:)

      Vymazat
  2. Úplně se v tom vidím :D Také jsem se hrozně těšila až mě přijmou a pak nic....kdo to nezažil asi si to neumí představit, byla jsem také přijata na zuby i všeobko do Plzně a jelikož jsem chtěla primárně na všeobko, přijetí na zuby mě příjemně překvapilo. Stejně mě dostihla popřímačková depka jako asi nás všechny :), ale ted s odstupem času je to fajn pocit :) tak v pondělí na adapťáku ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Super, nejsem divná!! :)
      Hlavně, že Plzeň! Ráda tě poznávám, kolegyně! :)

      Vymazat
    2. Ach, dievčatá... Práve som si predstavila tú depku, čo príde po anatómií :D

      Vymazat
    3. Na to teď myslet nesmíme! To je za dlooouho :)

      Vymazat
    4. Na to teď myslet nesmíme! To je za dlooouho :)

      Vymazat
  3. Po zkoušce z histologie jsem prostě seděla s přítelem v restauraci a brečela jsem. Nedovedla jsem si představit, co budu celý ty prázdniny dělat a představa tolika volnýho času mě prostě děsila. Už se to spravilo, už si to flákání užívám :D
    Naprosto vím, jak se cítíš. Ale musím říct, že se už do školy těšim taky :)))
    Hezký člnek, kolegyňko!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je tak, když jsme zvyklý na režim, kdy se časem neplýtvá. Naučit se po roce zase v klidu relaxovat pro mě nebylo vůbec lehký :D
      Jen užívej a to z plna hrdla! Bude to potřeba :)
      Děkuju moc! Už bys taky mohla zase něco vypustit, ráda si počtu! :)

      Vymazat
  4. Někdy mám pocit, že se skoro nedokážu přestat bavit o medicíně VŮBEC. :D

    OdpovědětVymazat