Anatomie

Čím jiným začít, než naší milovanou Aničkou..

Anatomie – královna prváku, jeden z nejnáročnějších – ne, nejnáročnější -  ale na druhou stranu taky pravděpodobně nejzajímavější předmět, který vás v prváku čeká. 

V anatomii se učí o stavbě lidského těla. O stavbě tak detailní, jako jste si předtím nedokázali představit. Na anatomii mě nadchlo, jak i ty nejběžnější věci, které člověk vnímá jako svojí součást, (například žlábek pod nosem mezi pravým a levým horním rtem), mají svůj anatomický název. Bohužel se nejedná pouze o útvary tak snadno uchopitelné, ale jedná se i o seznamy cév, nervů a jejich průběhů, o kterých si už člověk tak jasnou představu neudělá.

U nás v Plzni je velmi příjemný fakt, že anatomie je zde rozdělená na dva samostatné předměty - Anatomie - kterou se myslí anatomie systematická, ve které se probírají jednotlivé systémy a popisy struktur a Topografická anatomie,  zabývající se  vzájemnými vztahy jednotlivých struktur v různých oblastech lidského těla. Ta nás čeká až v druháku.

Předmět Anatomie obsahuje dvě složky, z nichž jednou jsou přednášky, druhou praktika.

Přednášky jsou stejně jako všechny ostatní nepovinné. Ještě loni probíhaly v Pavláku, letos by už snad měla být dostavěna nová posluchárna poblíž Biomedicínského centra. Přednášky bývají dvakrát týdně, přednášejících je víc a různě se střídají. Příjemný fakt je, že zubaři je mají zvlášť, nejsou spojeni se všeobecňákama.

Z mé osobní zkušenosti, docházku doporučuji, pokud je čas a aspoň malá chuť dávat pozor. Jinak nejsou jednoznačně nezbytné. Vše, co je potřeba, je psáno v Čihákovi, ale pokud máte to štěstí a patříte mezi ty šťastlivce, kteří co slyší, to umí (já ne, takže jsem na dobré polovině přednášek chyběla), tak není nad čím váhat. Občas to bývá dokonce i sranda. Například se názorné ukázce dozvíte, co udělá scrotum, když je zima, na videu uvidíte, co vše se dá polykat a mimínům se pověnujete nejednou. 

Pokud máte pocit, že některé přednášky jsou lepší, jiné horší, tak mám malý typ. A to sice se zkontaktovat se všeobecňákama, kteří mají přednášky před zubařema a zjistit si od nich,  jaká přednáška byla, či aspoň kdo přednášel. Během roku zjistíte, co (kdo) vám sedí a budete vědět, zda jít či nejít.

Druhou částí předmětu jsou praktika. Zde by se měla studentům příblížit látka probíraná na přednáškách, často s pomocí preparátů z pitevny. Součástí praktik bývá i pravidelné zápočtové zkoušení. Praktika se konají v Procházkáči. Každá skupina má přiřazeného stálého vyučujícího (může se tedy stát, že vám bude změněn, ale jedná se spíše o zřídkavé výjimky). Praktika jsou každý týden a jsou na ně vyhrazeny 2,5 hodiny, což nedodržuje každý vyučující. 

Ideální náplň praktik si každý asistent představuje trochu jinak. Někteří vyučující tráví většinu času na pitevně, kde demonstrují na preparátech, jiní preferují výuku s pomocí prezentací (nebo bez nich) a na pitevně tráví času méně.

Pro vás se ale nejspíš nejdůležitější částí praktik docela rychle stanou již zmiňované zápočtové testy. První test se píše po prvních třech týdnech – test z kostí. A za ním následují testy další v časovém rozpětí 2 týdnů. V případě neúspěchu, máte následující hodinu po testu máte možnost opravy. Výsledky testů se většinou dozvídáte relativně rychle formou emailu. Jsou ale učitelé, kteří spoléhají na vaší osobní intuici, zda jste test napsali či ne a nechají vás potrápit. Proto je lepší test nepodceňovat a učit se. Myslím si, že na každý test by měl týden přípravy stačit.

Na praktika je důležité nezapomínat na plášť a přezůvky! (na chodbě je kdyžtak možné si dokoupit návleky a rukavice za 10 Kč.)

Okruhy testů jsou následující:

První semestr:

Kosti

Test z kostí je první a v porovnání s testy  následujícími, relativně lehčí zkoušení. Pro studenty zde bývá stěžejní seznámit se s latinou s principem anatomických popisů. Až se budete bezduše učit sulcus tendinis musculi flexoris hallucis longi, tak asi moc tušit nebudete. (Ale věřte, že na machrování nad medicínou nepolíbenými spolužáky si to zapamatujete :) ).
Samotná látka, až na pár libůstek neobsahuje nic jiného, než popisy hrbolků, zářezů, linií a podobně. Většina učitelů volí zkoušení ústní formou, proto je důležité se na kosti dobře orientovat.

Ke studiu doporučuji projít především obrázky z Čiháka, text ale nevynechávejte! Není také zcela od věci, zajít si na pitevnu a kosti si prohlédnout a "ošahat".

Mezi nejoblíbenější úkoly, pak od bývá zorientování kosti (fibula, clavicula, patella).

Klouby

Jeden z lehčích testů. Na učení - Čihák - opět procházejte obrázky. Naše zkoušení mělo písemnou část a část praktickou na pitevně. U testu se vyžadoval například popis pohybu kolene.. ale zásadní je naučit se základních popisů kloubu –  typ podle počtu komponentů, podle tvaru styčných ploch, popis kloubního pouzdra, doplňující aparáty (ligamenta, burzy, dicus x meniscus, lambrum articulare, šlachy..), pohyby v kloubu. 

S částí praktickou nebyly větší problémy. Vyžadují se většinou útvary, které znáte z obrázků.

Svaly

Oproti pohodovým kloubům byly pro mě svaly snad nejhorší zkoušení ever. Na svaly jsem se slepě naučila tabulky z červeného Grima (tabulky jsou u tohoto zkoušení základem, ale v žádném případě bych nepodceňovala obrázky – ty jsou pravděpodobně nejlepší v Čihákovi či ve skriptech 3.LF, které najdete na jejich stránkách.) Čiháčí text taky pomůže, nicméně já nestíhala. 

U zkoušení opět bývá i pitevna. 

U zápočťáku byly od nás vyžadovány pouze svaly končetin, nic méně ani tak toho není málo. Sval umíte, pokud znáte jeho začátek, úpon, funkci, inervaci. Dost věcí je zde ale logických, stačí na chvilku zvednout hlavu od tabulek a zamyslet se. Já jsem bohužel byle ten nešťastný případ, který zjistil, že flexory prstů, jsou na přední straně předloktí, až při učení se na zkoušku :D 

Perlička na konec. Když nás na praktikách upozorňovali na záměnu m. quadratus femoris a m. quadriceps femoris, přišlo mi to naprosto neuvěřitelný a smála jsem se. U testu jsem ale chybovala a jediná jsem nebyla.

Lebka

Zkoušení z lebky je pro zubaře jednoznačně nejvýznamnější zkoušení. Klade se na něj velký důraz. Struktory procházející foramen jugulare včetně jeho rozdělení na dorsolaterální a ventromediální část byste měli vyjemnovat i o půlnoci po třech panácích tequily a když si to tak vybavuju, tak nás tímto zkoušením strašili snad již od začátku roku. "Na lebce budete znát každý milimetr! Každou incisuru, foramen, tubreculum, canaliculus!" A je tomu tak. Není sranda zapojit mozek a uvědomit si, jak jsou tam ty kosti vůbec naskládaný, natož si představit průběh n. facialis temporálkou..

Na lebce člověku irituje, že přestože nikdy neslyšel o arterii, sinu nebo hlaváku, tak se je k otvorům se je prostě naučit musíte. 

Pro zubaře kolují skvělé výpisky, které bývají vyžadovány.

GIT – Gastrointestinální trakt

První pořádná a relativně zajímavá kapitola, nic méně rozsahem zatím nezvyklá. Pro zubaře klíčová díky ústní dutině, takže nepodceňovat (prořezávání zubů...!)  

V tomto momentě se dostáváte do fáze učení, kdy jde primárně o to číst a číst a snažit se toho zapamatovat, co nejvíc. Z GITu jsme byli zkoušení pouze písemně.

Druhý semestr

Dýchačák

Snad nejkratší kapitolka v Čihákovi a nejsnazší test. Jediná zrada je, že následuje po zkouškovém a možných prázdninách. 

Důležité jsou plicní segmenty, průřez hilu pravou a levou ledvinou, fakt nemám ráda větvení bronchiálního stromu, stavba hrtanu je trochu komplikovanější na představivost, ale co… dá se všechno.

Močopočo

Jelikož jsou do jednoho termínu vražené dvě soustavy, tak se jedná opět o rozsáhlejší test. Mezi nejproflklejší otázky patří obsah funikulus spermaticus, vrstvy scrota, histologická stavba ledviny je alfa omega. Náš asistent měl v oblibě m.psoas major a m. quadratus lumborum (opět klasický popis svalu), jejichž popis byl dobrá polovina testu z moča. Dále byste nejspíš neměli zapomenout na histologii a menstruační a ovulační cyklus, nicméně my jsme je v testu neměli.

Artérie

Kapitola, kterou začíná ta „ošklivá“ část anatomie, kdy se začínáte učit seznámky, které nějakou logiku sice dávají, ale rozhodně ne takovou, jako když popisujete útvary dutiny ústní. Nic méně na podobném stylu učení, budete muset nějakou chvíli setrvat, jelikož následující soustavy nebudou jiné a na arterie budete ještě s melancholickou láskou vzpomínat. 

Obrázky doporučuju, ale bohužel nespasí. Kombinace Čiháka s Memorixem zdá se býti ideální. Memorix má důkladnější ilustrace, ale nachází se zde odchylky od Čiháka, toho ale vždy upřednostněte.

U zubařů - maxillárka!

Žíly a Lymfatický systém

Žíly jsou obdobou artérií. Dost často probíhají společně a mají stejné názvy, u pár základních se názvy liší, viz. v.jugularis (x a.carotis), na což si musíte prostě zvyknout. Čihákovo zpracování vén mi dost iritovalo, protože jsem se vždycky dost orientovala podle obrázků a u této kapitoly se díky četné variabilitě obrázky s textem odlišují. U žil patří mezi top otázky kavokavální a portokavální anastomózy, intrakraniální siny.

Lymfaťák je sranda kapitolka. Po cévách to již není nic velkého. Názvy se podle umístění neliší. Naučila jsem se pár uzlin z obrázků, stavbu uzliny, hlavní mízovody a stačilo.

PNS – periferní nervový systém

PNS si může se svaly podat ruku. Kombinovala jsem Memorix s Čihákem a stejně nebyla moudrá. Učíte se větve, větvičky, větvě větví větví, až jste z toho celí pryč.Obrázky z Čiháka byly pro mě naprosto nestravitelný. V Memorixu mi pomohly mapičky, hlavových nervů. Nicméně v teorii se tyhle dvě učebnice krapet liší a já z toho byla dost zmatená. Názvy jader hlavových nervů nazývá každá učebnice jinak, občas je zmíněno i jiné množství. V těchto věcech dejte na Čiháka a moc to neřešte :D

Jo, a hlaváky  (trigeminus!) se naučte perfektně, pokud jste na zubech. Moc důležitějších věcí není :))

CNS

Pokud jste se dostali sem, je období hnusných zápočťáků za vámi, pokud máte hodného učitele a stačí mu řezy mozkem. Ty jsou perfektně zpracované na mefanetu od paní Eberlové. Stačí párkrát projít a máte to.. Zkoušení pak probíhá pouze na pitevně. Řezy jsou ve finále zábava :)

Materiály

Já osobně jsem potřebovala tyto:

Čihák 1,2,3
Memorix anatomie
Základy anatomie 1 - Grima (na svalové tabulky)
Minimum z CNS – Kott

Zkouška

Zkouška se skládá po již zmiňovaných dvou semestrch výuky, na konci letňáku. Obsahuje tři části – PC test, pitevna a ústní zkoušení.

Počítačový test

PC test je první čátí zkoušky. Obsahuje 25 otázek s 4 možnými odpověďmi multiple choice. Za každou správnou otázku je maximum 4 body, tudíš maximální počet bodů je 100. S výsledkem 70 bodů jste test splnili a pokračujete na pitevnu. Pokud máte méně než 64 bodů, můžete dorazit na opravný termín až za 14 dní. Jeden ze 3 pokusů, který máte na zkoušku ale ztrácíte až po 3 nepovedených pokusech na počítačovém testu.
Test se píše každé pondělí na děkanátě v Husově ulici.
Na test existují vytažené otázky, které jednoznačně doporučuji projet, ať nestíháte jakkoli. Jsou docela zákeřné, ale když je alespoň jednou projdete, určitě si něco zapamatujete.

Pitevna

Na pitevnu se nejspíš chodí s tím, že prostě uvidíte. Žádnou speciální přípravu jsem jí nevěnovala, ale pokud k ní jdete na podruhé, nejspíš bych si prošla obrázky a atlasy.
Na pitevně se nachází 12 preparátů, na nichž jsou praporkem označené struktury, které máte co možná nejpodrobněji popsat. (Například pokud máte řez mozkem a praporek v corpus callosum, nestačí napsat pouze C.C., nýbrž byste měli charakterizovat i přesnou část tzn. rostrum / genu / corpus / splenium). Pro úspěšné složení pitevny stačí správně popsaných 8 stanovišť. Pokud máte správně 7 a méně, odečítá se vám pokus na splnění zkoušky a zkoušku z pitevny opakujete.

Ústní část

Ano, pokud jste se dostali sem, myslím, že máte to nejhorší za sebou. Ne, že by nebyli lidé, kteří od ústního nebyli vyhozeni, nic méně se už jedná o tu osobnější část zkoušky, Doposud se vámi moc nikdo nezabýval a bylo na vás, jak se k ústní části prokoušete, u ústního už máte šanci zapůsobit :))
Nejprve si vyberete obálku obsahující vaše zkouškové otázky. Bývá jedna z lokomočního aparátu, druhá ze zbylých systémů, třetí pak PNS/CNS. Následně máte čas na přípravu na potítku. Sem tam projde nějaký asistent a zeptá se vás, jak jste na tom. Když jste připraveni, můžete jít ke zkoušce. Ať jdete ke komukoli, působte sebevědomě, ale s dávkou pokory. Už se moc nestresujte a uvidíte, ono to dopadne. Většina zkoušejících je na vaší straně a snaží se vám případně pomoci :)
V případném neúspěchu jdete příště rovnou k ústní zkoušce.

A jak to mají zubaři?

Pokud studujete zubní a doufáte, že se jako budoucí specialista na okolí obličeje, respektive úst vyhnete detailnějším popisům ostatních, pro vaši budoucí profesi ne zcela podstatných krajin lidského těla, tak se této mylné představy zbavte co nejdříve. Ano, na všechny znalosti ohledně lebky, cévního zásobení a inervace hlavy se klade doopravdy důraz, ale zbytek musíte umět také a to bez výjimek. Ještě do předloňského roku, se studenti zubního nemuseli na test ze svalů učit začátky a úpony, to se ale loni a už se učíme všechno stejně jako všeobecní. Je fakt, že závěrečný PC test skládáme všichni bez ohledu na to, jaký obor studujeme, takže procházíme i stejnou přípravou.

Přeci jen malý rozdíl představuje záverečná, kdy nás tedy ušetří pár zkouškových otázek typu fasciální prostory nohy nebo mízní systém dolní končetiny. Na první pohled to vypadá, že se pouze o pár otázek nejedná (zubaři měli letos celkem 125 otázek, všeobecný 142), ale ve finále je realita taková, že mají zubaři u jedné otázky více témat, která mají všeobecní jako otázku zvlášť. Vyplývá z toho, že by se po všebecných mohly vyžadovat podrobnější znalosti, jak tomu ve finále je, se můžeme jenom domnívat...
Aby si snad čtenáři všeobecňáci nemysleli, že se snažím zubařinu se všeobeckem snad zrovnoprávnit :), tak zubařský odstaveček zakončuji radou, že zkusit se v nouzi vymluvit na to, že jste "jenom zubař" se občas může vyplatit. :)

Příprava aneb trocha strategie na závěr

Samozřejmě, je těžké se připravit na všechny tři části zkoušky na jednou. Člověk často neví, co se učit dřív. Jestli se perfektně připravit na ústní část, když by s těmito znalostmi měl teoreticky uspět u PC testu i pitevny, jestli projít obrázky či vytažené otázky.

Já sama jsem měla se strategií problém také. Systém učení jsem zvolila takový, že jsem si vymezila 3 týdny přípravy, přičemž mi trvalo docela dlouhou dobu než jsem se trochu rozjela. První dva týdny jsem vše projela poprvé, poslední týden jsem opakovala. Na vytažené otázky jsem si nechala asi 3 dny před zkouškou, kdy jsem jimi prokládala opakování. Strategie se mi vyplatila a všechno jsem zvládla napoprvé :).

Závěrem si troufám dát vám jedinečnou radu. Látky hodně a je doopravdy malá pravděpodobnost, že patříte mezi ty šťastlivce, kteří den před zkouškou spokojeně dočtou poslední stránku s osvíceným úsměvem na rtech a pocitem, že všechno umí. Jsme tam tom všichni stejně. Panikaříme, propadáme depkám, zoufáme, chceme se na všechno vykašlat a tyto stavy občas proložíme chvílemi odhodlání a nasazení. A protože čas v panice často převládá nad časem efektivní přípravy, sem tam chceme zkoušku odložit a připravit se řádně až na další termín. Zakažte si to! Je dobré jít na přihlášený termín co nejdříve, jak to bude možné i třeba s tím, že zvládnete jen PC test. Je lepší splnit aspoň část zkoušky a mít časové rezervy pro případ, že by štěstina nestála na vaší straně a museli jste nějaké části opakovat.
Jsem přesvědčená o tom, že to nebude zrovna váš případ, ale štěstí přeje připraveným. :)

Hodně štěstí!